O tom, že nám třeba vířivá koupel po celodenní lyžovačce neublíží, asi pochybuje málokdo. Někdo ale podobným procedurám přisuzuje přímo zázračnou moc. Kde je tedy pravda? «Celotělovou vířivou koupel, nejlépe s bylinnými přísadami, mohu všem lyžařům vřele doporučit,» říká Mgr. Šárka Hanušová a přidává vysvětlení. «Bezprostředně po lyžování je to asi ten nejlepší způsob relaxace, skvělá je také podvodní masáž. Obojí vede k uvolnění a prokrvení svalstva, což nám po dni stráveném na svahu jen prospěje.» Vířivku tedy rozhodně ano, trochu opatrnější už by paní magistra byla s klasickým bazénem. Je třeba si uvědomit, že plavání představuje narozdíl od odpočinku ve vířivé vaně určitou fyzickou zátěž, a ta už pro někoho může být nežádoucí. Jste-li přes léto členem pobřežní hlídky a ve vodě jste tudíž jako doma, tento problém se vás asi netýká, ale přiznejme si, že pro většinu z nás plavání přece jen znamená poměrně značný výdej energie. Na lehké protahování ale bývá bazén většinou studený. «Pro trénovaného sportovce určitě není pár bazénů lehkým tempem naškodu. Zařadila bych je ale až na úplný konec denního relaxačního programu,» říká Mgr. Šárka Hanušová.
Vypotím to!
Hodně oblíbenou kratochvílí se na zimní dovolené stala sauna. Fyzioterapeut proti kombinaci horka a studené vody nic nenamítá a dokonce souhlasně přikyvuje. Zároveň ale varovně zvedá prst. «Sauna je opět pro celkové uvolnění svalového aparátu vynikající. Pro toho, kdo na ni není zvyklý, ale může být poměrně vyčerpávající.» Pokud tedy přijmete pozvání do sauny, zvažte, nakolik jste na tuto mysl i tělo očišťující anabázi připraveni. Starého Fina v tomto ohledu asi jen tak nic neporazí, vy si ale k zátěži plynoucí z vysoké teploty 
v potírně přičtěte ještě únavu z celého dne a často také odlišnou nadmořskou výšku, než na jakou jste běžně zvyklí. Stará pravda říká, že méně je někdy více, a když to v sauně přepálíte, lehce pak prospíte večerní schůzku na baru.
V osm sraz na kurtu?
Stalo se dobrým zvykem rozšiřovat během zimní dovolené spektrum aktivit také o další sportovní činnosti. Jenomže prosedíte-li většinu roku v útulné kanceláři, za týden vše nedoženete. Až vás tedy někdo vyzve na večerní match ve squashi, buďte opatrní. «Nic proti squashi, ale tahle hra patří z hlediska zatěžování pohybového aparátu k velice náročným, podobně jako lyžování. Squashový kurt se kupodivu před časem stal poznávacím znamením lepších hotelů, ale naprosté většině lidí bych kombinaci squashe a lyžování nedoporučovala,» upozorňuje na možná rizika «doplňkových sportů» Mgr. Hanušová. O trochu méně drastický bude pro naše lyžováním znavené tělo například tenis, ale přece jen jde pořád hlavně o namáhání dolních končetin. Opět se dá říct, že jste-li vynikajícím tenistou, setík nebo dva vám zřejmě neublíží, daleko lepší ale bude zaměřit další sportovní aktivity na celkové protažení těla s větším zatěžováním jeho horní poloviny. Lehká gymnastika a cvičení na míči vám navečer prospěje víc než 30 kilometrů na rotopedu.
Vhodné je také kombinovat sjezdové lyžování s běžeckým, neboť právě běh na lyžích přiměřeně zapojuje svalstvo celého těla. Mgr. Šárka Hanušová ještě připomíná: «Zásadní chybou je domněnka, že sjezdové lyžování zatěžuje výhradně dolní končetiny, a proto je nutné jim věnovat veškerou pozornost. Neméně důležité je přitom také břišní a zádové svalstvo, jež má velký podíl na udržování rovnonáhy a na celkové pohybové koordinaci. Pokud se tedy po lyžařském dni hodláme věnovat ještě jinému sportu, měla by to být taková aktivita, která rovnoměrně zatěžuje celé tělo.» Toho nejlépe dosáhneme v posilovně, ale pozor, lépe je ubrat na váze a raději přidat na počtu sérií.
Každý přijíždíme na hory v jiné kondici, každý jsme zvyklý na něco jiného, a to včetně způsobu relaxace. Výše popsané aktivity nám mohou lyžařskou dovolenou v zásadě velmi zpříjemnit, je však nutné zvolit jejich vhodnou kombinaci a přiměřenou intenzitu. Pouze v takovém případě budete každé ráno na svah opět vyrážet čilí jako rybička.
