Jak jste na tom, můžeme se těšit?
Šest dnů jsem teď do středy hodně trénoval, cítím se unavený. Zůstal jsem schovaný na Mísečkách a v Jizerkách, chtěl jsem mít klid.
Jizerskou 50 jste naposledy vyhrál před deseti lety, teď naposledy byl dvakrát třetí…
Jo, to už je dlouho. Tehdy nebyl závod ve FIS marathon Cupu a od té doby je konkurence mnohem větší a profesionálnější.
Cítíte tlak domácího očekávání?
Pro mě je lepší závodit venku. Tam vypustím spoustu věcí, tady se pořád řeší něco okolo. Tady ale zase mám čtyři spolehlivý lidi po trati, co mi podají občerstvení. Kvalitní podavače pití pro elitní závodníky mají jen Vasák a Birkebeineret. Jinde ti nic pořádně nedají, nejlíp dostaneš kelímek, s kterým si leda pobryndáš rukavice a hůlky.
Co namažete, čeští meteorologové hlásí teploty nad čtyři stupně nad nulou?
Ještě nevím, vypadá to i na klistry. Záleží, jaký bude sníh, aby se nebořily košíčky do hůlek. Teď je tady mínus šest (čtvrtek 13.00), ale má být plus osm. Večer v sobotu nachystám tři páry s norským servismanem od Madshusu, který maže i Alsgaardovi. Jeden pár si ale udělám doma v Jablonci v garáži podle sebe, přece jen on nezná tolik náš sníh. Dvě hodiny před startem se rozhodnu a budou se možná i předělávat. Mám stanoviště u mě ve starý chalupě u penzionu kousek od startu.
Jakou plánujete taktiku, domluvíte se s někýmn na spolupráci?
Rád se budu někoho držet. Uvidíme, jak pojedou Aucklandi. Svärd je tady vždycky nažhavený, tak asi pohlídám i jeho. Změnil se dojezd - jede se koupališti, pak prudce doleva okolo až na stadion podél kamenu Expedice Huascarán, asi o 600 metrů dál než jindy. Kdo bude první v zatáčce u koupaliště a vydrží do cíle, vyhraje. Možná se to roztrhá už dřív, záleží na počasí. Už na prvním kopci se pozná, jestli se udržím. Pak ve stoupání na Olivetskou horu, to je krpál dlouhej, asi pět kilometrů zbývá do cíle. Loni jsem tam měl krizi. Andres Aukland trhá pole v závěru, nenechává to na finiš. Jemu málokdo bude stačit.
Která místa na trati jsou klíčovými pro dobrý výkon?
Hned po prvním sjezdu na Novou louku vidíte, jak jedou lyže. Pak máte hned stoupání od Kristiánova. Ze Smědavy nahoru nna knajpu asi tři kilometry, to je nejtěžší. Pět kilometrů před cílem zbývá Olivetská hora, tam se dá ještě hodně udělat. Nahnat můžete i nad Hřebínkem na pětikilometrové rovině soupaží. Jizerka není tak lehká trať. Je to dlouhý, možná se nezdá, ale jsou tu i kopce. Loni mě chytaly křeče, když jel na holých lyžích (nenamazaných bruslařských vzhledem ke sněhu, pozn. red.).
Co byste poradil téměř stovce hobby závodníků z vašeho Patria Direct Open teamu, kteří "následují vaši stopu" ze zadních startovacích linií?
Já to nikdy nezažil. Ale asi by měli zkoušet od začátku se dostat co nejlíp dopředu. Je to všude stejně široký, nikdy nevíš, kde ještě bude šance. Nahoře pak záleží na počasí, zda bude jen jedna rychlá stopa ujetá. Pak se těžko předjíždí. Když jsou tři stopy, tak to jde, předjedete i tisíc lidí, ale musí se přeskakovat z jedné do druhé. To ale zase vezme hodně sil. Určitě počítejte s tím, že závod je dlouhý a nepřepalte to.
(Rozhovor pro stránky www.pdteam.cz)
