SKI: Honzo, začneme zřejmě úplně amatérskou otázkou. Je pohyb na zasněžených horách pro oči obecně náročnější než jiné sporty?
HM: Obecně je pro oči náročnější už samotný pohyb. Lidské oko je schopné vnímat všechny detaily zhruba do rychlosti 35 km/hod., poté už jen zužuje zorné pole. Stačí si to uvědomit třeba při jízdě v autě. V rychlosti je vše, mimo blízkého okolí, které sledujeme, rozmazané. Další věc, která přispívá k diskomfortu na horách, jsou samozřejmě bílé plochy způsobující oslnění. Tím je to ještě komplikovanější.SKI: Jak se to může projevit? Může člověk, který nemá žádnou oční vadu, při lyžování vidět hůře než normálně?
HM: Nedá se říct, že by při lyžování přímo vznikaly nějaké oční vady jako takové. To znamená, že pokud člověk není ani krátkozraký ani dalekozraký – je takzvaně emetrop, jediné, co mu omezuje ostrost obrazu, je pohyb. Vidí méně detailů, oči se rychleji unaví a je tedy snadné něco přehlédnout. Jak díky oslnění, tak díky pohybu.SKI: Dobře, ale zatímco pohybu se na sjezdovkách asi nezbavím, bílé plochy, které napomáhají k oslnění, mohu eliminovat brýlemi. Jaký je rozdíl mezi dražšími brýlemi od renomovaných výrobců a levnými modely ze stánků nebo benzínových pump?
HM: Zkreslení. Když pomineme kvalitu zpracování, je to hlavně zkreslení. Většina levných brýlí obraz více či méně zkresluje, protože zorník není vyroben úplně opticky čistě. Takové brýle fungují, pomáhají proti slunci, ale zkreslují. Mají jemný dioptrický účinek, který ale není homogenní po celé ploše. A to člověka ruší. Pozná se to snadno, stačí je rychle nasazovat a sundavat.SKI: Říká se, že u levnějších, méně kvalitních brýlí může třeba chybět UV filltr, nebo není tak kvalitní. Dokonce jsem četl, že než takové brýle je lepší nepoužívat nic.
HM: Tak za toto tvrzení bych se já osobně určitě nepodepsal. Už z podstaty materiálu většina brýlí UV filtr má, protože čočka sama o sobě je tak tlustá, že UV záření při své vlnové délce skrz ni prostě neprojde. Když se k tloušťce přidá ještě barevný filtr, jakýkoliv, tak se účinek ještě zvětší. Vlastně lze říci, že sluneční brýle lze vyrobit tak, že vezmete sklo a začoudíte ho zapalovačem. A ono to funguje jako brýle proti slunci s UV filtrem. Ale jsou to ty levné brýle. Nemají zachované optické vlastnosti. Druhá věc je, že UV záření se pohybuje v určitém rozsahu vlnových délek a některé, hlavně ty krajní, extrémní rozsahy mohou u levných modelů procházet. To znamená, že u drahých brýlí se dá, třeba pomocí vysokohorského filtru, potlačit záření úplně. V souvislosti se sněhem jsou navíc všechny vysokohorské filtry vhodné dvojnásob, protože u nich se používá takzvaná selektivní absorbce. Ví se, která část z viditelného záření skrz brýlovou čočku projde a která zůstane odfiltrovaná, díky čemuž je možné barvou skel velmi účinně ovlivňovat kvalitu vidění. Na horách je spousta světla z modrého spektra, právě kvůli odrazu od sněhu, čistého nebe, přímého slunce. Vhodným výběrem filtru můžeme toto spektrum buď utlumit, nebo úplně vyřadit. To znamená, že nedochází k oslnění a člověk přesto vidí všechny detaily tak, jak by měl.
Jsou po optické stránce rozdíly mezi slunečními brýlemi a lyžařskými? Proč nemají brýle pro závodění dvojité sklo? A jak lze vytvořit dioptrickou korekci zraku u lyžařských brýlí? Dočtete se v prosincovém SKI magazínu.
|
SKI magazín prosinecJsou po optické stránce nějaké rozdíly mezi slunečními brýlemi a lyžařskými? Proč nemají závodní brýle dvojitá skla? A jaké jsou možnosti dioptrické korekce zraku u lyžařů. Toto a mnohem více se dočtete v prosincovém SKI magazínu. Tamtéž najdete i exluzivní slevu do prodejny Sport Optik. |