Ročník 2010/2011

Přelom října a listopadu nám zpravidla dává okusit, že zima už je opravdu za dveřmi. Přitom o to, jaké ve skutečnosti panují teploty, zase tolik nejde. Spíš je to zvyk. Venku trochu zafouká a my už letní pneumatiky měníme za zimní, do předsíně si pověsíme kabát, má-li nám kde co zamrznout, spěcháme tomu preventivním opatřením zabránit.

Milí čtenáři, nahlížejíce do prosincového SKI magazínu nejspíš ani nevíte, jaké štěstí vás vlastně potkalo. Pár dní před koncem měsíce minulého jsem se vážně obával, že prosincový SKI magazín nemůžeme dokončit, vytisknout a rozdistribuovat včas. Nakonec se to sice opět podařilo, ale stejně se tak nějak nemůžu zbavit pocitu, že se spirála dennodenních starostí točí stále rychleji a že už se nebezpečně blížíme k jejímu konci. Co bude pak?

Milý čtenáři, za chvíli bude jaro. Nevěříš-li, pak alespoň přiznej, že se zima přehoupla do své druhé poloviny. Do té lepší poloviny, protože po ní už bude jaro. Na jaro se každý rok těším, přestože mě, co by šéfredaktora časopisu o lyžování, živí zima. Na jaro se těším proto, že na jaře je vždy pěkné lyžování. Jasným důkazem tohoto tvrzení jsou tváře naprosté většiny lyžařů, na konci března se vždy tak nějak zvláštně rozzáří. Přitom už je ve většině případů čekají tak maximálně jeden dva prodoužené víkendy na horách a je po všem. Jarní výraz v lyžařově tváři je úplně jiný než ten, který světu ukazujeme na začátku zimy...

Když jsem při vytváření obsahu tohoto čísla našeho časopisu přemýšlel, koho poprosit o pár odpovědí do naší pravidelné rubriky poprvé/naposled, napadl mě moderní pětibojař David Svoboda. A při letmém pohledu do obsahu zjistíte, že nezůstalo jen u nápadu. Proč, ptáte se? Vždyť nemá nic společného ani se zimou ani s lyžováním, jeho sport zatím u nás nepatří mezi právě nejsledovanější, a vůbec – čekali byste někoho jiného. To všechno je pravda, jenže ve skutečnosti existuje jen málo osobností, které by se do našeho letního čísla hodily víc. Proč? Inu, David, stejně jako SKIy magazín, kombinuje hned několik naprosto odlišných sportů a ještě je v tom velmi úspěšný. Kdybych tedy tento svůj nápad bral doslova, musel bych vyzpovídat některého z kolegů Tomáše Dvořáka nebo Romana Šebrleho, jenže David Svoboda svými letošními výsledky strká desetibojaře hravě do kapsy. A tak má logicky přednost – na straně deset.